Jak se k nám Belda nastěhoval

Když odešla Šerynka.. rázem bylo nějak prázdno,řekla jsem si,že se začnu poohlížet po další kolijce.

Měla jsem jasno v tom,že by to měl být blue merle pejsek,a říkala si,že to bude jistě trvat dlouho,než nějakého najdu.Začala jsem brouzdat po netu.Jelikož jsem ze světa kolií a koliářů za poslední roky,kdy mé fenky byly v babičkovském věku a měli jsme je jen jako mazlíky,dost vypadla a nevěděla jsem kam se obrátit.Spusta chovatelů,které jsem znávala, nežije a hodně nových jsem neznala.Tak jsem si řekla,že se porozhlédnu, brouzdala jsem po stránkách chovatelských stanic,a snažila se zorientovat.

Líbí se mi klasické kolie-a to bylo asi jediné kriterium,od kterého jsem se v počátku odrazila.

Poměrně brzy jsem narazila na chov. stanici z Dančí louky a Beldíka,který tam byl již jako tříměsíční.Myslela jsem,že už je také u nových páníčků,a že stránky nejsou jen aktualizované..ale kontaktovala jsem paní ing. Zdeňku Smočkovou a zkusmo se jí zeptala..

Belda volný byl,takže jsme se dohodly,že se na něj zajedeme podívat.

Mezitím,jsem prohlížela všechny jeho fotky a videa ( beldasecvachta.avi (6,7 MB)) a byla jsem rozhodnutá,že bez něj neodjedu :-)

Jeli jsme pro něj a já jsem řídila.V tu dobu byl můj muž "díky" bodovému systému bez řidičáku.Není žádný pirát silnic,ba je jeden z nejlepších řidičů co znám,ale souhrou náhod..no o tom někde jinde.

Já jsem řidič průměrný,od nás to je docela dálka a hlavně..nechtěla jsem jet přes Prahu.Při cestě tam jsme jeli kolem a Beldu jsme si samozřejmě odvezli.

Při zpáteční cestě mě Praha neminula a Beldík blinkal mému muži na nohy-byli jsme oba štěstím bez sebe:-)

A tak začal náš život s Beldou.